V dnešní době mnohými muži často vyřčená (někdy bohužel ani to ne) otázka. Většinou víckrát než jednou za život. Názor lidí se různí. I přesto je lze rozdělit na dva tábory. Na ten, co jsou jednoznačně pro a na ten, co poukazuje spíše na nevýhody přítomnosti otce u porodu. Dnes již prakticky rutina, před pár lety neslýchaná věc.
Ženy se na sále často potýkaly s porodními bolesti za doprovodu porodní báby či jiné osoby ženského pohlaví, nejčastěji své matky. Porod byl pro muže tabu a nesměle vyčkávali na chodbách porodnic na první nadechnutí a pláč svého miminka. Ještě v dávnějších dobách, kdy se standardně rodilo doma v posteli, se muži uklidili před dveře pokoje. V horším případě byli odveleni do místní putyky, kde už od začátku porodních stahů zapíjeli doposud nenarozené dítě anebo se je další členové a porodní báby snažili zaměstnat např. ve filmech tak hojně používanou hláškou přines ručníky a horkou vodu.
V době rovnoprávnosti žen a mužů se tak nemůžeme divit, že i v této oblasti jde vše kupředu. Rodička chce podporu a psychickou oporu svého muže po celou dobu porodu. Pro některé pány tvorstva je to však velký úkol. Zvláště pro ty, co špatně snáší krev či utrpení osoby blízké. Pánové se shodují na to, že nejhorší na tom všem je ta bezmoc, cokoliv udělat. Jediné jak prý mohou být užiteční, je podávat ženě pití a být při ruce. Avšak chlapi, ani nevíte, jak moc nám tím pomáháte.
Každý muž, manžel, přítel, kamarád, zkrátka otec dítěte si musí sám sobě poklást pár otázek a na ty si správně a pravdivě odpověď, aby zjistil, zda skutečně chce nebo nechce jít na porodní sál. Nikdy do toho, ženy, partnera nenuťte. Odneslo by to vaše pouto mezi vámi a takto donucení chlapi, zažívají často i tzv. madonin komplex. To je neschopnost sexuálně žít s matkou jejich dítěte.
Je také důležité si uvědomit, že přítomnost muže u porodu neurčí, jaký bude otec. Ať už bude rozhodnutí jakékoli, vždy jej musí respektovat obě strany. Každopádně je to zážitek na celý život. Spousta lidí je dnes pro, do toho jít. A není se čemu divit.