Myslím, že je spousta pamětníků, kteří si vzpomenou na dobu, kdy platila zelená stokoruna, které se říkalo Hradčany. Bylo to logické.
– Na rubové straně byla tato stavba, spolu s Pražským hradem vyobrazena.
– Její autor nemohl tušit, že za půl století po jejím vzniku, bude čtvrtou nejkrásnější bankovkou světa.
· Tato soutěž vznikla na popud kurátora britského muzea, Thomase Hockenhulla.
· Tento muž se stará o sbírky, týkající se peněžnictví.
· V jeho správě je na sto padesát tisíc různých exponátů z celého světa.
Napadlo ho to, když byla vyhlášena v Británii soutěž pro umělce, kteří by měli ztvárnit nějaký motiv na nové bankovce.
Dolar byl až šestý
Nevím, jestli byly přihlášené soutěžící nějak limitovány věkem, ale podle všeho, asi ne.
1. První místo obsadil Ekvádor s platidlem z roku 1944
2. Druhá byla britská bankovka, která byla vytištěna roku 1887.
3. Třetí místo obsadila pětimiliónová německá marka, jejíž vznik byl datován roku 1923.
4. Bramborovou medaili získaly naše Hradčany.
5. Páté místo obsadila Francie, se svou pětitisícovkou z roku 1945.
6. Na šestou příčku se vyhoupl Benjamin Franklin, který si s sebou vzal jeden americký dolar.
Družstevnice s polštářem
O tom, že se bankovky využívaly i k propagandě, svědčí i naše zmíněné Hradčany.
· Ne, pro tuto stavbu, ale pro lícovou stranu bankovky.
· Tam je zpodobněna družstevnice, jak pod paží drží snop, jehož klasy by musel i Ivan Vladimirovič Mičurin závidět.
· Vedle uvedené ženy stojí slévač.
· Oba hledí, s nadějí v oku, ke světlým zítřkům.
Nedávno někdo odhalil, kdo byla ta žena, která si kdesi na poli zapůjčila družstevní majetek.
– Byla to manželka samotného malíře bankovky, Františka Heřmana.
– Jeho žena vyšla z tiskárny v nákladu tři čtvrtě miliónů výtisků.
– Sama vyprávěla, že původně, když stála modelem, držela pod paží polštář. Třeba proto ty klasy tolik narostly.