Kdyby měli všichni lidé úmysly čisté jako lilie, bylo by na světě líp. Nebylo by tu tolik problémů, a nebyly by tu logicky ani bezpečnostní kontroly na letištích. Jenže lidé jsou zkrátka různí, obvykle se na nikom nepoznají jeho úmysly, dokud se tyto neprojeví, což je ale někdy až tehdy, když už je pozdě bycha honit, a tak na světě zase až tak dobře není. A na letištích se tudíž také kontroluje.
Když chce někdo do letadla, musí prostě projít kontrolou. Tedy na některých letištích bezpečnostním rámem a na některých už ještě modernějším rentgenem. A jeho příruční zavazadlo ho pak doprovází a i toto tu prosvítí a pak ještě nejednou i prohrabou, když se jim v něm něco nezdá.
A jak si takovou bezpečnostní prohlídku na letišti zjednodušit a urychlit její průběh? Je to v podstatě prosté. Stačí splnit to, co se tu plnit má. A co nikomu v zájmu bezpečnosti neodpustí. Protože co kdyby do letadla proklouzl ozbrojený únosce nebo terorista, že?
V zásadě se dá říci, že by v příručním zavazadle nemělo být nic, co do něj nepatří. A není žádným tajemstvím, co to je, protože o tom každého na letišti upozorňují varovné cedule. A i ten, kdo neumí číst, z nich z obrázků pochopí, co že si na palubu vzít nesmí.
Dále je pak předepsané, i když mám pocit, že ne až tak stoprocentně dodržované, že musí být uloženy tekutiny a gely ve zvláštním průhledném sáčku mimo zavazadlo a jejich množství musí být minimální, až na dané výjimky do sta mililitrů v jednom balení a do jednoho litru celkem. Bez záruky, že je tomu tak všude, všude jsem ještě nebyl.
Extra se kontrolují i notebooky, které je také nutno z příručního zavazadla vyjmout.
A než projdeme detekčním rámem, musíme odložit vše kovové, co na sobě máme. Přičemž jsou rámy nastavené různě citlivě, a tak někdy projdete i s něčím, co na jiném letišti zapne výstrahu. Případně před rentgenem musíte sundat i kabát a vyndat z kapes úplně všechno.
Když toto dodržíte, projdete kontrolou snadno a rychle. Pokud tedy před vámi není fronta hňupů, kteří to nevědí.