Nezapomínejte, že se krytina pokládá od okna ke dveřím. Zdá se to až legrační, ale každoročně se stávají případy nadšenců, kteří mají radost z tvůrčí práce, jež se jim daří, a jaksi zapomněli, že ke dveřím již nevede cesta a musí čekat, než lepidlo zatvrdne.
Zázračné křížky – dříve si obkladači vypomáhali různými pomůckami, např. dřevěnými kolíky nebo zápalkami, aby udrželi shodnou velikost spár. Dnes existují plastové křížky různých rozměrů a s nimi je práce snazší. Někteří mistři svého řemesla však sází pouze na svůj zrak a překvapivě jsou pak jejich spáry naprosto přesné, na desetiny milimetru.
Lepidlo a stěrka – lepidla na keramiku jsou nesmírně kvalitní, vybírejte však ta značková a osvědčená. Vyplatí se zakoupit zubatou stěrku, která lepidlo nanese ve stejnoměrné vrstvě.
Řezačka a flexka – Keramiku řežeme zásadně diamantovým kotoučem na speciální řezačce. Kdo si však věří a chce docílit přesných přířezů a užít si opravdu kreativní tvorby, může zkusit kotoučovou brusku s kotoučem na kámen a obklady. S tou docílíte velmi přesné řezy, dokonce i oblých tvarů a velmi malých rozměrů. Výsledek práce vás pak příjemně překvapí.
Rozdíly v jakosti
Kdo chce ušetřit za každou cenu, měl by také vědět, co obnáší rozdíl v kvalitě druhé, nebo i třetí jakosti obkladů a dlažby. Výrobce totiž zaručí nejen kvalitu povrchu, ale i průhyb a rozměr keramických výrobků pouze u první jakosti. To by vás mělo zajímat v souvislosti s přesností jednotlivých spár. Jestliže pokládáte dlaždice kamsi do sklepení, do technických prostor, skladů, dílen, a do podobných objektů, kde na tom příliš nezáleží, klidně zvolte druhojakostní výrobky. Musíte však počítat s tím, že některé série balené do krabic mohou mít jiný rozměr, dokonce až o jeden nebo dva milimetry.
Jeden příklad z praxe: Mladý nezkušený kutil se rozhodl pokládat svépomocí dlažbu v suterénní chodbě. Sázel ji na zem ji pomocí plastových křížků a dal si záležet, aby byly všechny spáry stejně velké. Poté, co rozbalil pátou krabici a na podlaze již leželo přibližně čtyřicet dlaždic, zjistil, že všechny zbývající balení mají o dva milimetry větší rozměr. Ve finále to znamenalo každou dlaždici flexkou pracně zbrousit, poněvadž spáry byly relativně tenké, a výsledek práce byl nakonec tak neuspokojivý, že položenou dlažbu vyboural, zakoupil první jakost a celou pokládku si zopakoval znovu.